Úmrtí v rodině je potřeba dítěti podat citlivou formou. Jaký přístup zvolit?

Dospělí, které zasáhlo úmrtí v rodině, budou zcela jistě procházet obdobím velké zátěže po všech stránkách. Zároveň musí smutnou zprávu sdělit i svým ratolestem, jejichž první reakcí bude samozřejmě pláč. Avšak malé děti v předškolním věku nemusí zcela pochopit význam smrti a setkat se tak můžete s nejrůznějšími reakcemi včetně smíchu. Jak se k situaci postavit?

Úmrtí v rodině: Dětem vše vysvětlete po pravdě

Psychologové doporučují, aby rodiče dětem o úmrtí v rodině říkali pravdivé informace. Je potřeba svému malému potomkovi citlivě vysvětlit, co vlastně smrt znamená. Řada odborníků se shoduje na tom, že o otázce smrti a její definici by se měla matka i otec s dítětem bavit už od útlého věku, například přes pohádky. Důležité je potomka nebalamutit větami typu: „Už je v nebi.“, nebo „Usnul a bude spát navždy.“ Tyto výroky mohou vzbudit v malém dítěti pocity strachu ze spánku a vyvolají i nejistotu. Když řeknete pravdu (že dotyčnému již nebije srdce a nedýchá), pak přestanete nést břímě, které jste si naložili lží. Na dítě si však vyčleňte dostatek času a připravte se na to, že se bude ptát.

Úmrtí v rodině: Dětem dávejte jasné a nevyhýbavé odpovědi

Děti se po úmrtí v rodině začnou vyptávat svých rodičů, jak a proč k tomu došlo. I když jsou odpovědi pro vás těžké, nevyhýbejte se jim. Mluvte jasně a na rovinu, a to i v případě, že se jedná o velice malého potomka. Při odpovědích o příčinách smrti blízkého říkejte: „zemřel, protože…“ místo „ztratili jsme ho/ji“. Tento přístup přímo navazuje na prvotní komunikaci s potomkem. Ideální je podle psychologů jeden člen rodiny, který se tomuto tématu bude věnovat a dítě provede obdobím truchlení. Pokud se na to necítíte, požádejte partnera, či jiného blízkého příbuzného.

Úmrtí v rodině: Nechte děti truchlit po svém

Zpráva o úmrtí v rodině je bolestná zejména v případě, že se jednalo o skon náhlý a neočekávaný. Dospělým lidem tak může trvat i rok až dva, než se s tím vypořádají. Děti čas také potřebují, avšak ze smutku se zpravidla otřepou podstatně rychleji. Důležité je, abyste svým ratolestem dali prostor pro truchlení. Nezlobte se na svého malého potomka, pokud se začne smát. Tato reakce je pouze ventilem značného vnitřního zármutku. Dítě tedy pociťuje přetlak a ten dává najevo pro někoho nemístným chováním. Snažte se tyto pohnutky pochopit a neodsuzujte. Buďte oporou a dejte rovněž volný průběh pláči. Ten se u dítěte může dostavit kdykoliv. Pakliže se váš potomek uzavře do sebe a přestane komunikovat, neobávejte se o něj přespříliš. I to je způsob, jak se se smutnou událostí vyrovnat.

Úmrtí v rodině: Je vhodné vzít děti na pohřeb?

V případě, že dojde k úmrtí v rodině, stane se pohřeb zcela přirozeným způsobem rozloučení se zesnulým. Tato událost je důležitá nejen pro dospělé. Nechte tedy děti, ať se samy rozhodnou, zda na pohřeb chtěj jít. Jestliže odmítnou, plně to respektujte a zeptejte se jich, jakým jiným způsobem chtějí dát sbohem blízkému člověku. Možností je například návštěva místa, které bylo zesnulému nějak blízké. Na názory lidí určitě nedejte. Nechápou snad rozhodnutí vašich ratolestí? Je to jen jejich problém, nikoliv váš a vašeho dítěte.

Úmrtí v rodině: Kdy je nutné navštívit psychologa?

Úmrtí v rodině způsobí přirozeně řadu psychických obtíží všech členů rodiny. Ty by však měly po nějakém čase odeznít. I u dítěte si tedy všímejte, zda truchlení neovlivňuje jeho život více, než je obvyklé. Měnit se u něj může chování a výsledky ve škole. S potomkem tedy ideálně komunikujte, jak je to jen možné. Snažte se ve volném čase podnikat společně výlety, či kreativní aktivity. Jakákoliv zábavná činnost pomůže dítěti i vám k odreagování. V případě, že je váš potomek i přesto všechno stále posmutnělý a uzavřený do sebe, navštivte raději odborníka, který poskytne psychologickou podporu v podobě terapie.

Autor článku: Iveta Berezkinová