Náměsíčnost se týká dětí i dospělých. O co jde a jak si s ní poradit?

Náměsíčnost však provází i další neobvyklé aktivity a také noční můry nebo třeba noční pomočování. Většinou k tomu dochází několik hodin po usnutí. Tedy ve chvíli velmi hlubokého spánku. Náměsíčnost přichází ve chvíli takzvané non-REM fáze spánku.

Náměsíčnost a non-REM

Abychom pochopili náměsíčnost, je nutné znát průběh spánku. Během spánku se odhrává mnoho procesů, které jsou nebytné pro regeneraci organismu. Tělo vždy přes noc projde čtyřmi až pěti cykly spánku, přičemž jeden trvá asi hodinu a půl. Během tohoto 90minutového spánkového cyklu procházíme pěti fázemi. Přičemž čtyři z toho jsou takzvaný non-REM spánek a pátou fází je REM čili nejhlubší spánek. Při něm jsou svaly v celém našem těle paralyzovány. Náměsíčnost se odhrává výhradně tedy právě ve fázi non-REM. Svaly nejsou paralyzované, přitom stále spíme.

Příznaky náměsíčnosti

Mezi charakteristické znaky náměsíčnosti patří sezení na posteli s otevřenýma očima, procházení se po bytě či nepřítomný až skleněný výraz v očích. Náměsíčný člověk nereaguje ani nekomunikuje. Během epizody náměsíčnosti se jen těžko probudí. Udělat to můžete vy, ale skutečně jemně. Počítejte s tím, že daný jedinec bude následně hodně zmatený a dezorientovaný. Ráno si svou noční epizodu nebude pamatovat. Bude však unavený a nejspíš bude mít přes den problém normálně fungovat. Nebude odpočatý. Právě únava následující den a také riziko zranění jsou dva hlavní problémy. Jinak je náměsíčnost neškodná.

Rizika náměsíčnosti

Někdy se může stát, že si jde náměsíčný člověk připravit jídlo, bude mluvit nebo se začne oblékat. Je schopen dokonce odejít z domu nebo sednout za volant. Jestliže se takové epizody opakují, je rozhodně na místě, navštívit odborníka a situaci řešit. Řešením může být spánková laboratoř, psycholog, psychiatr či jiný terapeut, který se těmito poruchami zabývá.

Náměsíčnost trápí malé i velké

Nejčastěji se náměsíčnost vyskytuje u dětí, ale objevit se může i u dospělých. A může mít pochopitelně mnoho různých příčin. Někteří lidé mohou být k náměsíčnosti geneticky náchylní. Jestliže rodič trpěl nebo trpí náměsíčností, je až 47procentní šance, že jí bude trpět i potomek. Na vině však může být i spánková deprivace. Nedostatek spánku totiž způsobuje, že trávíme více času v non-REM fázi spánku, ve které k náměsíčnosti dochází nejčastěji.

Problém je i alkohol či některé léky, které mohou zvyšovat riziko náměsíčnosti. Jde zejména o sedativa, antidepresiva či některá antihistaminika. Riziko náměsíčnosti stoupá i s některými úrazy či onemocněními, jako je třeba poranění mozku, obstrukční spánková apnoe (syndrom zástavy dechu ve spánku), syndrom neklidných nohou či nadměrný stres. 

Léčba náměsíčnosti

Dobrou zprávou je, že obykle náměsíčnost nevyžaduje žádnou léčbu. U dětí se epizody náměsíčnosti obecně sníží s věkem a zastaví se v pubertě. Rozhodně však může při náměsíčnosti pomoci zlepšení spánkové hygieny, pravidelnost spánku a probouzení v pravidelný čas a hlavně dodržování doporučené doby spánku. Tedy ideálně 7-9 hodin denně. U dospělých pak může být zajímavou možností užívání melatoninu. Tedy přirozeného hormonu, který podporuje usnutí i kvalitní spánek.

Autor článku: Monika Poledníková