Psychosomatika plíce: Naučte se vyrovnaně přijímat i dávat

Psychosomatika plíce: Naše spojení se světem

Plíce patří mezi párový orgán, který zabírá většinu místa v našem hrudním koši. Ten je chrání před poškozením zvenku (ano, je to naše brnění). Zároveň však v případě ztuhlosti mezižeberních svalů či páteře může docházek k „utisknutí“ plic a vy do těla nepřivádíte dostatek vzduchu (máme příliš těsné brnění, máme strach, necítíme bezpečí). Hlavním úkolem plic je přijetí kyslíku do organismu (se všemi jeho výhodami/potřebnostmi a riziky – viry, bakterie, další patogeny) a vyloučení oxidu uhličitého z organismu (co už dál nemusím nést?). Pokud je tento mechanismus z nějakého důvodu narušen, jsou ovlivněny veškeré procesy našeho těla.

Psychosomatika plíce: Svoboda, radost a rovnováha

Téma plic je v psychosomatice spojeno s rovnováhou. Stejně jako dech proudí dovnitř a ven, i naše energie by měla být vydávána a přijímána v rovnováze. Pokud tomu tak není, vzniká disharmonie, která následně vede právě k oslabení plic a posléze i celého organismu. Lepším/horším člověkem tedy není ten, co se rozdává na úkor vlastních potřeb (ať už je tam touha o přijetí, „páchání dobra“ či jiné důvody) nebo naopak jen přijímá. Cílem je vyrovnanost. Plíce symbolizují naše hranice – umím říci dost, když někdo opakovaně žádá více než mohu v aktuální situaci dát? Dovolím si přijímat pomoc od druhých, respektive umím si o ni říct? Znám vůbec své hranice, kam až zajdu v přijímání či dávání?

Dalším tématem, které nám psychosomatika plic otevírá je radost a svoboda. Pokud se totiž cítím svobodný, bude můj dech přirozeně hluboký a plný. V opačném případě bude kopírovat reakci organismu na stres: dech bude krátký a mělký. Radost je také schopnost přijímat sám sebe se všemi aspekty své osobnosti, což znamená i ty, které nám vadí zejména na těch druhých. Svobodný budu, pokud je zařadím do partičky svých „já“ v sobě.

Psychosomatika plíce: První varovné signály

• časté vzdychání
• noční chrápání či zástavy/nepravidelnost dechu, prudké nádech
• srdeční arytmie
• opakované záněty průdušek/plic, bronchitida, astma
• pokašlávání
• kašel, kterého se nedokážu zbavit, dušnost
• neustálá únava
• psychické projevy jako deprese, melancholie, smutek bez zjevného důvodu, apatie

Psychosomatika plíce: Jaké otázky si položit?

• Mohu se svobodně nadechnout, cítím se v bezpečí? Nebo mě někdo dusí?
• Mám pro sebe dostatek prostoru?
• Dokáži si života „užít“ anebo se raději držím zkrátka?
• Těší mě žití anebo jsem životem unaven/znechucen?
• Prožívám smutek aktuálně a nebo dlouhodobě?
• Umím se radovat? Kde je má radost? Co mi dělá radost?
• Mám pocit přijetí a dostatku lásky? Zejména u dětí může jít o nedostatek pozornosti (materiální záležitost se bohužel/bohudík nepočítají).
• Držím v sobě staré křivdy a zranění? Umím odpustit?

Jak podpořit plíce: Zákaz kouření a potraviny, které zahřejí

Ke svému zdraví a kondici je třeba přistupovat jako k celku, a hlavně činit preventivní kroky, které rizika vzniku onemocnění mohou za určitých podmínek snížit. Základní odpovědí na otázku Jak podpořit plíce? je tedy opět zdravý životní styl (pestrá a vyvážená strava, odpočinek, pohyb, zdravá váha…). U plic je na prvním místě jednoznačný zákaz kouření. Statistiky jsou neúprosné. Kouření je významným rizikovým faktorem řady onemocnění a u plic to platí mnohonásobně. Uvádí se, že až 95 % mužů a 80 % žen, kteří onemocní rakovinou plic (příp. průdušek) jsou anebo byli kuřáky.

Co můžete pro své plíce udělat přímo doma? Zkuste zařadit potraviny, které zvlhčí a oteplí (neboť listopadový podzim je suchý a studený). Může se jednat například o různé obilné kaše (pohanková, jáhlová, rýžová, ovesná), ale také do svého jídelníčku zařadit houby, vlašské ořechy, dýně, červená řepa, jablka (i křížaly), křen, kvašenou zeleninu (zelí…), cibuli. Mezi zahřívací koření patří například skořice, koriandr, zázvor, ale také kmín. Byliny, kterým se připisuje blahodárný vliv na plíce jsou: mateřídouška, jitrocel, divizna, sléz květ anebo lékořice kořen.

Jak podpořit plíce: Dech, základ života i zdraví plic

I v případě současné koronavirové krize řada odborníků uvádí, že velkým rizikovým faktorem onemocnění plic je nesprávný/nedostatečný dech. Ano, v určité míře do svého těla kyslík „nějak“ dostaneme, otázkou však je, zda v potřebné míře. Vedle běžných opatření je tedy dobré zvážit i různá dechová cvičení. Protože plíce jsou v celém hrudníku, měl by se celý hrudník při nádechu „nafouknout“ a výdechu „vyfouknout“. Pozor, do všech stran (!), nikoli jen dopředu nebo zvednout ramena. Součást prevence nemoci plic může být také smích, který nám posiluje řadu potřebných svalů a též nám dovolí se skutečně nadechnout. Nezapomeňte, že právě dech je podle řady filozofií nositelem života. Takže dýchejte, nejen v listopadu.

Autor: Markéta Palatin