Psychosomatika slinivka a slezina: Proč v září zpomalit?

Psychosomatika může dát odpověď i v oblastech, kde klasická medicína nepokládá ani otázku. A to navzdory různý symptomům, potížím a pocitům, že „něco není v pořádku“. Ne každý neduh totiž umí přístroje změřit, respektive bez správné otázky není ani správná odpověď. Právě v tomto prostoru má místo psychosomatika, která hledí na tělo jako celek, kdy i nepatrné změny ovlivní náš organismus. Podle tradičních východních nauk a přístupů ke zdraví je každý měsíc potřeba posilovat určitý orgán. V září jsou to orgány dokonce dva: slinivka a slezina. Jak to udělat a co nám potíže v těchto oblastech ukazují?

Podzim plný viróz aneb psychosomatika slezina

Slezinu si můžeme (trošku nadneseně) představit jako krevní filtr. Je zajímavé, že západní medicína s ní vlastně téměř nepočítá, považuje ji za orgán, který ke svému životu nepotřebujeme. Je to paradoxem, protože slezina je plnohodnotným prvkem naší obranyschopnosti. Podílí se například na tvorbě protilátek, pohlcuje poškozené nebo mutované (neplánovaně změněné) buňky a je článkem i v „recyklaci“ železa. Možná to je odpověď na jednu z otázek, proč s příchodem září (v hlavách běžného zápaďana návrat do škol) přichází i různé virózy, nachlazení či angíny. Oslabený stav sleziny (dle východních nauk) totiž snižuje naši imunitu, ale také utlumuje činnost mozku či touhu po aktivitě. Slezina vládne první polovině září.

Psychosomatika slinivka: Záněty, nadýmání i zlost

V druhé polovině září bychom se měli zaměřit i na slinivku, též známou pod názvem pankreas. Slinivka patří mezi orgány trávicí soustavy. Tvoří se v ní tzv. pankreatické šťávy, jež pomáhají trávit přijímanou potravu a též produkuje řadu hormonů – mezi nejznámější patří inzulín a glukagon, jež regulují hladinu cukru v krvi. To naznačuje i její roli, kterou jí přisoudila východní kultura – slinivka symbolizuje naši lásku k životu (sladkost života). Jak moc se mi zdá život sladký? Pokud cítíme spíš zahořklost a frustraci, následuje i odmítání života (intenzita závisí na daném jedinci). Za těmito pocity však může stát i oslabená slinivka.

Psychosomatika: Jak poznat, že máte orgány oslabeny?

Jak jsme naznačili, v případě oslabené sleziny můžete pozorovat únavu, ale také častější nemocnost v podobě infekčních (zejména virových) chorob. Při krevních testech se mohou objevit i hodnoty, které naznačují obtíže s krví nebo játry. Je dobré udělat kontrolní testy v jiném měsíci, resp. s určitým časovým rozestupem. Výjimku netvoří ani čepy na mandlích.

Obtížemi, které mohou dle východních směrů naznačovat oslabenou slinivku jsou nejčastěji různé trávicí problémy počínaje nadýmáním a konče průjmy. Únava se může ještě prohloubit a ti, co mají predispozici k oparům se dostávají do své „hlavní“ sezóny. Pro zajímavost, i opar je virové onemocnění (!), které nejčastěji způsobuje virus Herpes simplex.

 

Psychosomatika slinivka a slezina: Položte si správné otázky

Protože dle psychosomatiky naše psychické nastavení ovlivňuje fyzický stav (a následně fyzický stav naši psychiku), můžeme se při oslabení orgánů nechtěně ocitnout ve spirále, která nevede k řešení, ale jen prohloubení obtíží. Abyste mohli na svůj stav nahlédnout, můžete si položit následující otázky:

• Cítím stres? Pokud ano, jakým způsobem jej prožívám?
• Jak přistupuji k pro mě nepříjemným situacím?
• Jak často jsem vzteklý/podrážděný/rozčilený? (pozor, může souviset i s oslabenými játry)
• Jaký vztah mám sám k sobě?
• Udržuji vyživující nebo vyčerpávající vztahy?
• Jak moc pociťuji nejistotu? V jakých oblastech se cítím nejistý a jak zvládám tento pocit?
• Kdy jsem se naposledy od srdce zasmál? Chybí mi radost (sladkost) života?

Psychosomatika slinivka a psychosomatika slezina: Jak je podpořit?

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že západní společnost se trochu vychýlila od přírody. Zatímco září je v přírodě „poslední“ elegantní záchvěv života před zimním spánkem, my lidé na západě se vrháme do aktivit (které paradoxně vrcholí kolem Vánoc, kdy příroda hluboce spí). Prvním krokem tedy je přestat dohánět léto. Odpočívejte víc než dosud. Spěte, co to jde. Sledujte proměny v přírodě, choďte na procházky (nikoli dlouhé vyčerpávající túry), zkuste se občas posadit do lesa nebo na paseku a jen být.

Z jídla se nejlépe hodí sezónní potraviny: dýně, cibule, brambory, kukuřice… Malou nápovědou může být zaměřit se na vše žluté a kulaté. Z obilovin jsou vhodné zahřívací pohanka a jáhly.

Autor: Markéta Palatin