Ponorková nemoc ve vztahu aneb Když si dva lezou na nervy

Lidový název „ponorková nemoc“ vlastně z psychologického hlediska označuje stav, kdy se cítíme utlačovaní, kontrolovaní a nemůžeme se, jak se říká, nadechnout. Tyto emoce se mohou vyvíjet měsíce ne-li roky, záleží především na působení vnějších vlivů. Obecně – čím více času trávíte se svým partnerem, tím více jste „ponorkou“ ohroženi. To vše se může umocňovat třeba i společným pracovištěm. Jak z toho ven?

Ponorková nemoc a každodenní rutina

V první řadě je nutné podotknout, že ponorková nemoc může postihnout skutečně jakýkoliv pár. Záleží však na tom, jak si s partnerem rozvrhnete svůj každodenní režim a jak jste sami aktivní. „Ponorka“ se snadno vplíží do života lidí, kteří mnoho vlastních zájmů nemají a svůj čas tráví doma s tím druhým. Mohou například posedávat věčně u televize. Anebo nejsou schopni se od protějšku odpoutat a potřebují jej neustále „pod dohledem“ – zde pak můžeme hovořit o jakési nezdravé emoční závislosti či dokonce chorobné žárlivosti. Pokud chcete uniknout spárům ponorkové nemoci, je důležité si uvědomit, že každý z vás potřebuje zachovat svůj vlastní osobní prostor. Ten podpoříte jedině tehdy, když vystoupíte z rutiny.

Když ponorková nemoc klepe na dveře – mluvte o tom spolu

Mnoho párů vedle sebe žije tak nějak stereotypně a časem si přestanou uvědomovat, že si vlastně neustálou vzájemnou přítomností začínají lézt na nervy. Počínající ponorkovou nemoc rozeznáte poměrně snadno tím, jak na sebe reagujete. Může vám najednou vadit na partnerovi to, co jste dříve milovali. Otravují vás zkrátka jeho zlozvyky, které máte dnes a denně na očích. Začínáte být popudliví a někdy dokonce i slovně agresivní. A máte pocit, že musíte ze situace ihned utéct, jinak se snad zblázníte. Cítíte se jako v kleci s někým, do koho jste se kdysi zamilovali. Podstatné je, tohle všechno si uvědomit a s druhým si o tom otevřeně promluvit. Jasně se vyjádřete, co od společného života chcete a že potřebujete oba svou vlastní zónu. Někdy pomůže i to, že se prostě jen zavřete v pokoji jednou za čas a budete se věnovat svým aktivitám, jako čtení knihy, psaní deníku, sledování oblíbeného filmu, poslechu hudby a podobně.

Pakliže na již rozvinutou ponorkovou nemoc nestačíte sami, můžete společně (či samostatně každý za sebe) absolvovat psychoterapii. Terapeut nebo i kouč vás může inspirovat a navést na lepší cestu ke vzájemné partnerské spokojenosti.

Prevence ponorkové nemoci: Nezapomínejte sami na sebe

Žít v partnerství je vskutku krásná záležitost, když je v něm dostatek lásky a podpory, avšak je potřeba brát v potaz, že ne vždy je nutné s tím druhým trávit volný čas. Zkuste tedy časově vybalancovat společné aktivity s těmi svými osobními. Partnera nechte dělat to, po čem zrovna touží, a to samé udělejte i vy. Můžete například:

• Zajít na kávu/drink s nejbližšími přáteli.
• Nastoupit do kurzu cizího jazyka, malování, tance.
• Začít cvičit s kamarádem/kamarádkou na workout hřišti, chodit na jógu, taiči nebo jen tak meditovat v parku.
• Dopřát si samostatný wellness pobyt o víkendu (nebo s sebou vzít rodiče, kamaráda/kamarádku).
• Vyjet samostatně nebo s někým blízkým na cyklovýlet.
• Pracovat samostatně v dílně nebo na zahradě.

Ať už tedy zvolíte dle svých preferencí cokoliv, můžete si být jistí, že to perfektně zapůsobí v rámci prevence ponorkové nemoci. A co víc, společného času s protějškem si pak budete o to více vážit! Začnete se na sebe více těšit. Zkuste si ve svých osobních aktivitách vytvořit určitou rutinu – zvolte si dny jen pro sebe samotné. Nabije vás to energií pro společný život.

Autor článku: Iveta Reinisch