Perfekcionismus je osobnostní rys, jehož charakteristikou je snaha člověka o co nejlepší výkon a výsledek. Perfekcionista má vždy vysoká očekávání. A to nejen na výkon druhých, ale i svůj vlastní. S věkem se většinou perfekcionismus jen zhoršuje, tudíž je pro takové jedince vhodná pomoc odborníka.

Pud sebezáchovy je člověku ze své podstaty vlastní už od narození. Jeho definice jsou velmi rozmanité. Primárně představuje obavy o život. Psychologové tvrdí, že je pudem zdaleka nejsilnějším, přičemž se k němu přidružují i ty další, jako potřeba jíst, rozmnožovat se nebo pečovat o druhé – tj. mateřský nebo také rodičovský pud.

Sebepoznání nebo také „hledání sebe sama“ je velmi podstatné proto, abychom pochopili, co v životě chceme a kam směřujeme. Jenže každodenní shon nedává mnoho prostoru pro toto uvědomění. Lidé často unikají svým skutečným vnitřním pocitům, obávají se jich a snaží se je „přebít“ někdy až nepotřebnými činnostmi.

Nesplněná vánoční přání se mohou na první pohled jevit jako příkoří milovaným dětem, jenže psychologové se na věc dívají jinak. Někdy mohou být dokonce jakýmsi výchovným „darem“, který vaše ratolesti ochrání do budoucna před marnivostí. Avšak dnešní doba nahrává spíše opaku. Dítka dostávají pod stromeček vše, co chtějí a následně si mnoha věci neváží a ztrácí o ně časem zájem.

Agrese by se dala definovat jako extrémní emoční projev, typicky se projevující křikem či fyzickým napadáním sebe samého nebo jiných osob. Tohle chování je zjevné a předává informaci o tom, že se daný člověk buď hněvá, nebo může být také pod vlivem omamných látek. Problematická je však skrytá agrese neboli pasivně agresivní chování. Jak ho poznat?

Psychosomatická onemocnění už zamotala hlavu kdejakému lékaři. Jejich spouštěčem je téměř vždy disharmonie lidské psychiky. Nežádoucí fyzické projevy s tím související, mohou postihnout v podstatě kteroukoliv část těla.

Panika není nic, co bychom v životě chtěli zažít. Přesto jsou lidé, kteří panický záchvat prožívají pravidelně. Jde o náhlé, intenzivní návaly strachu, paniky či úzkosti. Jsou doslova paralyzující, mají fyzické i emocionální příznaky. A co dělat, pokud se takový panický záchvat objeví?

Emoce jsou každodenní součástí našeho života. A že se někdy umí pořádně střídat: radost, smutek, hněv, důvěra, strach… Říká se, že muži jsou emocionálně vyrovnanější, ale není to tak úplně pravda. I oni mají své emoce. Jen je nedávají tolik najevo a nenechávají se jimi příliš ovlivnit. Co to tedy vlastně jsou ty emoce? A jak moc mohou ovládat naše životy?

Syndrom podvodníka je známý též pod cizojazyčným pojmem imposter syndrom. Řadí se mezi úzkostné poruchy, tudíž jeho projevy není radno podceňovat. Vyvinout se může u jakéhokoliv člověka, a to jak u studenta, tak u vysoce postaveného manažera.