S příchodem podzimu ubývá denního světla a někdy i chuti cokoli podnikat. Sezónní afektivní porucha však není jen obyčejný podzimní splín, který spraví příjemný večer pod dekou. Může výrazně zasáhnout do práce, vztahů i péče o sebe. Jak ji rozpoznat a co pomáhá, když vám chladné a pošmourné měsíce berou radost ze života?

Hororové filmy v nás vyvolávají napětí, strach i nepříjemné pocity, přesto patří mezi velmi oblíbené žánry. Na první pohled může působit zvláštně, že lidé dobrovolně vyhledávají situace plné děsu, násilí nebo nejistoty. Psychologové ale říkají, že sledování hororu nemusí mít pouze negativní dopad. Pro některé diváky může představovat bezpečný způsob, jak například pracovat s emocemi nebo trénovat zvládání stresu.

Myšlenky nás provázejí neustále, i když si to často ani neuvědomujeme. Právě myšlenky formují to, jak vnímáme svět, jak reagujeme v rozhovorech i jak zvládáme stresové situace. Někdy jsou jasné a uspořádané, jindy se ale myšlenky začnou tříštit, ztrácíme nit a máme pocit, že se nám „rozbíhají“ do všech stran. Tento stav může být krátkodobý a běžný, ale také signál přetížení, únavy nebo dlouhodobého stresu. Naučte se své myšlenky lépe číst a chápat.

Rozčiluje vás mlaskání partnera při jídle nebo funění lidí v autobuse? Jedním z možných vysvětlení může být misofonie, tedy silná citlivost na určité zvuky. Neznamená to, že jste „divní“ nebo nemocní — výraznější obtíže tohoto typu podle odhadů zažívá 5 až 20 procent lidí. Zjistěte, jak misofonii rozpoznat a co může pomoci nepříjemné zvuky lépe zvládat.

Na první pohled nemusí egocentrismus působit nebezpečně. Člověk může být sebevědomý, hlasitý nebo výrazný a okolí si jeho chování dlouho vysvětluje jen silnou osobností. Jenže skutečný egocentrismus jde mnohem hlouběji. Typické je přesvědčení, že vlastní potřeby, názory a pocity mají větší hodnotu než potřeby ostatních. Lidé s výrazným egocentrismem navíc často vůbec netuší, že svým chováním okolí vyčerpávají. Sami sebe totiž obvykle nepovažují za problém.

Možná se i vy právě teď ptáte, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka. Jde o jednu z nejnáročnějších životních situací pro každého, kdo měl skutečně rád. Není proto nic zvláštního na tom, že pláčete, vracíte se ve vzpomínkách a snažíte se s odchodem postupně smiřovat. Pokud máte pocit, že se v tom všem trochu ztrácíte, mohou být důležitým opěrným bodem právě doporučení odborníků, kteří se tématu truchlení dlouhodobě věnují.

Brainstorming je jednoduchá, ale překvapivě silná metoda, jak rozproudit nápady a posunout myšlení dál. Když se používá správně, dokáže během krátké chvíle otevřít nové pohledy, propojit zdánlivě nesouvisející témata a přinést řešení, která by jednotlivce samotného nenapadla. Brainstorming tedy není jen chaotické házení nápadů na papír, ale strukturovaný proces s jasnými pravidly a cílem.

Ať už je úmrtí v rodině očekávané či nikoliv, pokaždé jde o velice bolestivou a smutnou událost. Každý člověk se s ní vyrovnává po svém a neexistuje jediný správný způsob, jak truchlit. Emoce se mohou proměňovat v čase a často přicházejí ve vlnách, které není snadné zvládnout. Přesto existují cesty, jak si tímto náročným obdobím projít s větší oporou a postupně znovu najít rovnováhu.

Den matek není jen o květinách a přáních, je to i příležitost zamyslet se nad skutečnou rolí matky v našem životě. Matka formuje naše první emoce, učí nás bezpečí, empatii a vztahům s ostatními. Její vliv je často nevědomý, hluboce zakořeněný a přetrvává celý život. Den matek tak připomíná, že mateřství není jen péče o dítě, ale také budování psychické a emoční základny, která ovlivňuje naše vztahy a sebepojetí i v dospělosti.