Hřib satan je jedovatá houba, která může způsobit zažívací potíže!

Hřib satan patří v lese mezi jedovaté houby a při sbírání bychom se mu měli proto vyhnout. Problém je však v tom, že mnozí nezkušení houbaři si jej pletou s jedlými houbami, jako je třeba hřib kovář nebo koloděj. Důvodem je to, že hřib satan spadá do skupiny modrajících hřibů, tudíž po dotyku a jeho poranění hřib modrá - stejně jako je tomu u jedlých hub. Abyste se vyhnuli zažívacím potížím a neskončili třeba i v nemocnici, máme pro vás článek o tom, jak hřib satan rozeznat a na co si u něj dávat pozor.

Hřib satan a jeho taxonomie

Hřib satan je jedovatá houba z čeledi hřibovitých spadající do skupiny modrajících hřibů. Mezi hřiby je doslova králem, protože je největším hřibem vyskytujícím se na našem území. Rozhodně ale není dobrý nápad jej sbírat do košíku. Pokud si ho spletete s jinou houbou a připravíte si z něj něco k snědku za syrova, můžete mít vážné zažívací potíže.

Klobouk satana je široký 30-250 mm a sametový. Třeň je válcovitý, dole červený a směrem na horu ke kloboučku se mění do červenožluta. Dužinu má satan bělavou a na řezu nepatrně modrá. Jeho chuť je ořechová, ale pozor. Za syrova je houba opravdu silně jedovatá.

Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Pododdělení	Agaricomycotina
Třída	Agaricomycetes
Řád	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď	hřibovité (Boletaceae)
Rod	hřib (Rubroboletus)

Kde hřib satan roste? Především ho najdeme v dubových lesích

Hřib satan roste od června do října. Jelikož patří mezi teplomilné druhy, vyhovují mu hlavně listnaté porosty a vápencový podklad. S největší pravděpodobností ho najdete v dubových lesích, hájích a bučinách. K vidění je ale i pod břízami, ojediněle i lípami. Zajímá vás, kam vyrazit na jedlé houby? Přečtěte si náš článek - kam na houby. 

Hřiby lze sbírat po celém území Česka, nutno ale podotknout, že se hřib satan vyskytuje poměrně vzácně. Řadí se dokonce mezi zranitelné druhy, a proto vyžaduje ochranu. Pokud ho najdete a budete si jistí, že se pravdu jedná o hřib satan, měli byste informovat místní mykologické stanoviště.

Hřib satan je za syrova velice jedovatý. Proto ho nesbírejte

Je až k úžasu, že mnozí houbaři hřiby satany jedí, aniž by vlastně věděli, co nasbírali a co si v kuchyni připravili. Hřib sice obsahuje jedovaté látky, ty jsou ale citové na teplotu. Ale pokud plodnice dokonale tepelně upravíte, tak se jedovaté látky odbourají. Může se klidně stát, že pokud si satana spletete s jinou houbou a sní ho celá rodina, může se nakonec udělat špatně jen jednomu strávníkovi. Ten mohl mít totiž jen smůlu a mohl sníst zcela nedovařený kousek hřibu.

Přesto, že je po tepelné úpravě jedlý, ho ale nelze doporučit ke konzumaci. Důvodem je i to, že se jedná opravdu o vzácnou houbu. Navíc dospělé plodnice nepříjemně páchnou - jakoby po zkaženém zelí. 

Jak nám může konzumace syrového hřibu satanu ublížit?

K otravě satanem stačí opravdu málo. Pokud ho v lese najdete a ochutnáte jen malý kousíček, budete se dozajista potýkat se zdravotními potížemi. Satan způsobuje hlavně:

• Bolesti břicha
• Žaludeční a střevní potíže
• Silnou dehydrataci
• Vyčerpání
• Krvácení

První příznaky můžeme pozorovat už 30 až 120 minut po konzumaci houby. 

S jakým hřibem si můžeme satan splést?

Nejčastěji si nezkušení houbaři pletou hřib satan v lese s těmito jedlými houbami:

• Hřib koloděj - klobouček má průměr 60 - 140 mm, je tlustý a masitý, na povrchu suchý. Povrch je bledě žlutokrémový, okrový, naoranžovělý i světle hnědý. Třeň je v dospělosti válcovitý, pod kloboukem žlutý a uprostřed červený. Na úplném spodku je poté sytě červený až hnědý. Dužina je světle žlutá a na řezu okamžitě modrá.

• Hřib kovář - jeho klobouček dorůstá velikosti 50 až maximálně 200 mm. V mládí je polokulovitě sklenutý a v dospělosti poté rozložený. Jeho barva je tmavohnědá, černohnědá nebo olivově hnědá. Třeň dorůstá výšky až 150 mm, barva je červená, ovšem jen v hodní části žlutá, na spodu pak olivová.

Jelikož jsou si tyto zmíněné houby vzhledem velice podobné, není divu, že si ho klidně můžete splést i vy. Proto si dávejte při houbaření pozor a raději nic za syrova neochutnávejte.

VELKÝ HOUBOVÝ SERIÁL

Přečtěte si i ostatní díly našeho velkého houbového seriálu. 

1. díl: HŘIB KOVÁŘ - Neoblíbenější česká houba
2. díl: SMRŽ - Netradiční pochoutka
3. díl: BEDLA VYSOKÁ - Oblíbená česká klasika
4. díl: VÁCLAVKY - Nejlepší houbový guláš
5. díl: KLOUZEK: Slizká, ale chutná houba
6. díl: RYZEC - Houba s vytékajícím mlékem
7. díl: PÝCHAVKA - Houba, kterou si nespletete
8. díl: ŽAMPIONY: Nejprodávanější houba  
9. díl: ČIRŮVKA: Velmi chutná květnová houba
10. díl: MODRÁK: Modrající hřiby, které chutnají
11. díl: KOLODĚJ: Fascinující modrák
12. díl: HŘIB SATAN: Nebezpečně jedovatá houba
13. díl: LIŠKY: Houby oblíbené v italské kuchyni 
14. díl: MUCHOMŮRKA RŮŽOVKA: Výtečná jedlá houba
15. díl: KŘEMENÁČ: Nejvyhledávanější houba
16. díl: HŘIB SMRKOVÝ: Nejoblíbenější houba
17. díl: KOZÁK: Houba vyskytující se pod břízami
18. díl: HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - Léčivá houba na imunitu
19. díl: JIDÁŠOVO UCHO - Exotická křupavá houba
20. díl: HŘIB DUBOVÝ - Skvost houbařského košíku
21. díl: HŘIB ŽLUTOMASÝ - Lidově hřib babka

Znáte hřib satan? A poznali byste ho v lese? Podělte se s námi o tom v komentáři.